Automobil byl vždycky můj sen. Jenomže všichni víme, že cesta za automobilem a získání řidičského průkazu není opravdu vždycky jednoduchá. Protože si vzpomínám sama na sebe. Vždycky jsem chtěla mít co nejdříve řidičský průkaz. A navíc jsem si ale myslela, že všechno zvládnu opravdu lehce. Takže se vám přiznám, že jsem se na zkoušky ani moc ne učila. Moji rodiče mi říkali, že na to doplatím, když se nebudu pořádně připravovat na testy z autoškoly anebo se nebudu s někým učit a nebo se dívat na různá videa, jak se řídí auto. A oni měli pravdu a já jsem to věděla.
Jenomže mi řekněte, komu se chce v sedmnácti letech něco učit? A to dobrovolně? Sice jsem chtěla opravdu skvěle řídit, ale opravdu nic jsem pro to nedělala. Dokonce i moje kamarádka mi říkala, že bych na to neměla tak kašlat a nebrat si to samozřejmě na lehkou váhu. Jenomže mě tohle absolutně vůbec nezajímalo. Nechtěla jsem znát jejich názory, já jsem si stála prostě za svým, že tohle všechno zvládnu.
A samozřejmě, že když došlo na lámání chleba, tak se potvrdila kamarádčina a matčin a verze. Jistě jsem zkoušky napoprvé neudělala. A opravdu hodně mě to mrzelo a taky jsem se zároveň styděla. Styděla jsem se hlavně za to, že mi tohle rodiče říkali, že se mi to napoprvé nepodaří, když se nebudu snažit a učit se. Od té doby říkám, věř své rodině a taky své kamarádce, alespoň neprohloupíš. Nakonec se mi to vymstilo a to hodně, protože řidičský průkaz jsem udělala až napotřetí. O to více si ho ale vážím a taky dávám už ostatním za pravdu a nespoléhám se pouze jenom sama na sebe a na své ego. Hodně lidí, a to hlavně dospívajících mladých lidí chce řidičský průkaz, ale nechtějí se učit. A nejspíš pokaždé na to ale doplatí. a jak jste se učili vy, když jste dělali testy z autoškoly? A bavilo vás to nebo jste se do učení taky museli nutit, jako potom já?